Enviromentální výchova dětí je v současné době velmi důležitým tématem a naše škola určitě nezůstává v tomto ohledu nijak pozadu. V současné době jsme realizovali několik projektů, které měly za úkol přiblížit našim žákům nejen teoretickou, ale zejména praktickou ochranu přírody.

Jedním z dlouhodobých projektů je spolupráce s akční skupinou Mokřady z. s. na Záchranný transfer obojživelníků. S touto skupinou odborníků pomáháme s každoročním transferem obojživelníků přes frekventovanou silnici, která je hlavní překážkou mezi polními pozemky a rybníkem Sviták, který je významnou přírodní rezervací. Loňský rok nebyl výjimkou, a i přes pandemická opatření se nám podařilo přesunout několik stovek vzácných ropuch obecných a blatnic skvrnitých. Všichni tito obojživelníci by se na druhou stranu přes strmý svah a následnou širokou silnici nedostali a svou životní pouť by zakončili pod koly aut. Samozřejmě se do záchranného transferu zapojili nejen někteří mladí ochránci přírody z řad našich žáků, ale i učitelský sbor.

Dalším projektem, který je sice zatím „v plenkách“ je projekt Jedlá školní zahrada. O jeho zatím velmi dobrých výsledcích vás pravidelně informujeme. U žáků jsou zatím nejúspěšnější tři hlavní náplně: nepsaný mezitřídní „závod“ o vypěstování největší dýně, pravidelná výpomoc na školních pozemcích v období pololetních prázdnin a vypěstování si vlastních „bio“ surovin do výuky vaření. Žáci jsou motivováni zamýšlet se nad cestou potravin z pole až na náš stůl, a kromě plodin v sobě „pěstují“ i lásku a úctu k práci v zemědělství. Pochopí totiž, že za každou potravinou stojí obrovské úsilí a práce. V rámci práce na pozemcích se snažíme o maximálně šetrný přístup k přírodě. Na školním dvoře jsme realizovali ukázku květnatého lučního biopásu, kde žáci mohli spatřit více než 30 druhů divokých květin. Díky tomu například viděly velké množství motýlů, divokých druhů samotářských včel, ale i například kriticky ohroženou rostlinu – koukol polní, který je v současné době považován za téměř vyhynulý.  Výsledky na sebe nenechali dlouho čekat. Že je školní zahrada oázou pro volnou přírodu dokazuje výskyt hned několika druhů zlatohlávků v našem kompostu, mezi záhonky pozorujeme ještěrky, v brambořišti nám pomáhají žabky blatnice a ropuchy s likvidací škůdců. V neposečené části zahrady rozkvetl vzácný jestřábník oranžový, zahradu pravidelně navštěvuje mnoho druhů ptáků a několik černých veverek, zejména kvůli připravenému napajedlu, kde hlavně v letních měsících hledají osvěžení. Opravdovou „třešničkou na dortu“ byl loňský objev zákonem chráněného brouka majky fialové, která je vázána na zdravé životní prostředí, kde se hospodaří pro přírodu šetrným způsobem.

Zatím velmi úspěšná byla loňská akce „Třídíš, třídím, třídíme!“, který byl zaměřen na žáky prvního stupně. V rámci výuky prvouky měli děti za úkol po určený část třídit papír, plast a sklo.  Úkolem bylo dětem přiblížit nejen množství vyprodukovaného odpadu z běžné domácnosti, ale i množství odpadu, které můžeme úspěšně vytřídit a dát tak těmto materiálům možnost být dále recyklováno. Naše počáteční obavy z realizace akce během distanční výuky se nakonec nevyplnily a byla velmi úspěšná.

Zatím „pilotní“ je projekt „Pozvi zvíře do výuky“, kde se snažíme oživit výuku přírodovědných předmětů neškodnými druhy bezobratlých. Zařazení živých zvířat do výuky může při správném provedení mít na děti během „konvenční“ hodiny až zázračně „oživující“ účinek. Kromě praktických znalostí ze světa ukázaných druhů se mnohé děti mohou lépe zapojit do kolektivu a často díky zvířatům zvyklých na manipulaci překonají své fobie z hmyzího světa. Pro ukázku jsou používány neškodné druhy a jedinci jsou zvyklí na kontakt, takže jim návštěva dětí nezpůsobuje žádné trauma. Tento přístup je mnohem lepší, než systém „třídních zvířátek“, který se praktikuje na jiných školách a často je celoživotním trápením zvířete, které dětem nedává zrovna dobrý náhled na to, jak může být chovatelství cestou k pochopení zvířecího světa. Úspěšnost této akce u dětí můžete sami posoudit na fotografiích…

 Pokud nyní budeme děti učit šetrnému a laskavému přístupu k přírodě a ostatním organismům, tak nemusí být budoucnost našeho světa nijak špatná